Loading

Karlštejn-Radotín

Dnes jsme s Terkou vyrazily stejným vlakem jako posledně, ale vystoupily jsme až v Karlštejně. S příchodem babího léta vytáhl paty z domu snad každý občan naší republiky a každý třetí se vydal stejným směrem jako my :D.

Sedačku jsme sdílely každá se dvěma dětmi, které se hádaly, kdo bude sedět u okýnka :).
Na nádraží s  námi vystoupily dvě třetiny vlaku a všichni směřovali k hradu. Byly jsme pro ně celkem atrakce, když jsme kolem nich nasadily běžecké tempo :). Trochu jsme se musely prodírat davem, všude voněly trdelníky a burčák tekl proudem. V tu chvíli jsme si uvědomily, že jsme se ocitly na vinobraní 🙂

U brány po nás chtěli zaplatit 100 Kč a nikoho nezajímalo, že potřebujeme jen proběhnout, abychom se dostaly na červenou. Nejdřív jsme teda vyšly krpál, odkud byly krásné výhledy, ale podle mapy jsme měly úplně špatný směr. No ve zkratce jsme proběhly kolem těch stánkařů asi šestkrát, strávily tam hodinu a půl, přidaly si 3 km a málem přišly o nervy :D.

  

    
Už už jsme platily tu blbou stovku, ale prodavač  pásek, rozumný místní ve středověkém kostýmu, nás navedl konečně na správnou cestu. Po víkendu jsme měly trošku horší formu než posledně a tak jsme několik kopců vyšly rychlým krokem, terén by nám stejně nedovolil běžet. Prohodily jsme po cestě pár nadávek směřovaných k vinobraní, lidem, kopci a terénu, ale na konci tunelu jsme spatřily světlo a vrátila se nám nálada a chuť do běhání. Byly jsme nahoře, zahlédly červenou značku, nebe bylo modré, teplota geniální a ta příroda!!
     

Myslím, že dál se moc rozepisovat nemusím. Probíhaly jsme mezi poli, lesem, vesnicemi a chatovými oblastmi. Dohromady nám to nakonec hodilo krasných 21, 5 km, takže takový Půlmaratón no :). V Radotíně jsme pak skočily na pizzu a vývar a za 15 min nás odvezl opět narvaný vlak na Hlavák. Už se těším na příště. 🙂

   
  
Share this...
Share on Facebook
Facebook

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *