Loading

Krušnohorský půlmaraton

Masové závody mají své kouzlo v tom, že sdílíte radost z pohybu s dalšími tísícovkami běžců, dav vás strhává a hecujete se k lepším výkonům, na startu vás provází notoricky známá melodie a v cíli skandují a podporují vás neskutečná množství diváků. Mám to ráda a jednou za čas to stojí za to zažít. Zápisné není ale rozhodně malá finanční částka, občas si člověk říká, že za takovou sumu by občerstvení a balíček v cíli mohly být štědřejší a účast je občas tak vysoká, že to zavání davovou psychózou. Začala jsem se tedy účastnit i menších závodů a přišla jim na chuť. Poslední zkušenost mám z Krušnohorského půlmaratonu, na který mě přivedla Zuzka, členka mého týmu na Vltava Run, která byla zároveň mou skvělou hostitelkou před závodem v Ústí nad Labem.

Před 9 ráno jsme dorazily do areálu domova důchodců Dubí kousek od Krupky. V dřevěném altánu se zdržovalo přibližně 15 lidí, zapsaly jsme se a zaplatily startovné, které činilo 70 kč pro přihlášené předem a 100 Kč na místě. Velmi sympatický organizátor potom do megafonu zahlásil důležité informace o závodu, od jehož startu nás dělilo přibližně půl hodiny. Z oken nás pozorovaly a mávaly nám zvědavé bábinkyerý, ktm tato událost nejspíš zajistila výjimečné sobotní dopoledne.

Někteří účastníci závodu přijížděli na kole, všude běhali krásní psi, pár z nich později i soutěžilo se svými páníčky. Na startu se nás sešlo do stovky. Většina závodníků byla zastoupena mužským pohlavím. Co se týče věkových kategorií, tak to bylo celkem pestré. Asi po 200 metrech od startu jsme začali stoupat a vydrželo nám to dobré dva kilometry, to jsem ještě běžela. Zbylé dva táhlé kopce už jsem šla, jelikož zas tak dobrou fyzičku evidentně nemám :). Každopádně se celý závod běžel v krásném lese a po vystoupání jsme se kochali přírodou na hřebenech, celou dobu svítilo slunce a bylo příjemných 16 stupňů. Jelikož těsně před závodem roztál sníh, občas jsme se proběhli celkem hlubokým blátem, takže moje lýtka v cíli vypadala velmi komicky. Trať byla perfektně značena, organizátoři odvedli opravdu velký kus práce, zabloudit bylo nemožné. Skvěle měli zařízené i občerstvení a celou trasou nás provázeli usměvaví dobrovolníci.
Od začátku téměř do cíle jsem se hecovala s jednou běžkyní, myslím že jsme si navzájem dodávaly sílu a střídavě si rozrážely vzduch. Do kopce mi to moc nešlo, za to dolů jsem letěla jak střela. Před koncem na mě čekala Zuzka, která mě doprovodila do cíle a ještě mě trochu popohnala. Nakonec jsem to měla za 2 h 12 minut, s čímž jsem celkem spokojená vzhledem k tomu, že jsem tak 4 km šla :). Zuzka byla v naší kategorii druhá a dala mě asi o půl hodiny, je to rozený talent.
Byly jsme úplně u vytržení z toho, jakou hostinu pro nás v cíli připravili. Kromě zázvorových čajů a polévek se podávala čína a asi 4 druhy zákusků. Z vyhlašování si vítězové kromě medajlí odnášeli i věcné ceny. Celkově tam vládla skvělá atmosféra, nechtělo se mi ani odjíždět :). Byl to úžasný zážitek, klobouk dolů organizátorům, kteří odvedli super práci, kterou musí dělat jedině pro radost, protože marže vzhledem k výšce zápisného v poměru s tím, co vše bylo v ceně, bude nejspíš nulová :). Už se těším na příští ročník a dufám, že se účastní i další běžci z mého okolí.
Upravit

Share this...
Share on Facebook
Facebook

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *