Loading

Jak jsem se zbavila závislosti na nikotinu – neurocirkulační astenie – když si myslíte, že máte vážnou nemoc

Vyprávět o tom, jak snadné je přičuchnout k cigaretám a jiným zlozvykům, asi detailně nemusím. Spolužáci, děti na táboře, ba i holky ze sboru na soustředění, ti všichni to kolem mě zkoušeli a nám to přišlo „cool“. Nejhorší je zjištění, když s něčím chcete přestat a najednou si uvědomíte, že to vůbec nebude snadné. Mně kouření dlouho nevadilo, na druhou stranu jsem se tolik omezovala v jídle, že alespoň o tenhle prožitek jsem jen tak nechtěla přijít.

Když se na to dívám zpětně, nejhorší mi na tom připadá ten pocit svázanosti. Hrávaly se hry, co byste si vzali na pustý ostrov, abyste přežili? Teď je to pro mě celkem zajímavá představa, užívat si přírody, běhání v pralese a lovení ryb (pokud jde o kratší časový horizont :D). Tenkrát bych asi řešila, že nemám co kouřit! Panikařit jsem začala, když mi večer došly zásoby a věděla jsem, že po snídani si nebudu moct zapálit, dokud se nedostanu do Prahy. Jakékoliv menší psychické vypětí nastalo, vyhulovala jsem jednu za druhou, a když se mi rozbil zapalovač, byla bych snad schopná křesat dvěma kameny, dokud bych si to „cigáro“ nezapálila.

Věděla jsem, že se té závislosti budu chtít zbavit, ale neměla jsem to ještě naplánované a přišlo to samo. Na vysoké jsem pracovala jako servírka v jedné restauraci a vařil nám tam kuchař, se kterým jsem si dobře rozuměla a vždycky se těšila do práce, že si ve volné chvilce pokecáme. Jednu jsem přišla na směnu, byla jsem po náročném večírku na „kolejích“ a šéf mi oznámil, že kolega v noci zemřel na infarkt. Bylo mu, tuším, kolem 40 let a nechal tu ženu a dvě dcerky.

V tu chvíli se mi udělalo neskutečně zle, ještě ve spojení s kocovinou a nevyspalostí jsem byla extrémně přecitlivělá a nemohla to vůbec rozdýchat. Kromě toho, že měl dvě práce, velmi špatně se stravoval, měl za sebou těžkou bouračku, po které utekl z nemocnice předčasně, protože musel vydělávat a byl to brutální cholerik, také kouřil 40 „Startek“ denně. Když jsem přišla z práce domů, šla jsem si hned lehnout. V noci jsem se vzbudila a měla jsem svůj první „infarktový“ stav. Nemohla jsem popadnout dech, srdce mi bušilo dvakrát rychleji než obvykle a přestávala jsem cítit končetiny. Vsugerovala jsem si, že nejspíš také doplácím na svůj životní styl, a že mě čeká podobný osud. Od té doby už mi nikdy nechutnaly cigarety stejně, stále jsem byla závislá na nikotinu, takže jsem kouřila dál, ale u každé cigarety jsem myslela na ty stavy a děsila se noci. Po pár měsících jsem se dostala tak na dvě cigarety denně z takových deseti – patnácti a kdykoliv jsem měla nějaké vypětí nebo jsem byla hodně vyčerpaná, zas na mě přicházel infarkt! Do této doby jsem se se svými pocity vůbec nikomu nesvěřila ze strachu, co bude dál. V létě jsem odjela po roce znovu pracovat na Mallorcu. První týden jsme s kamarádkami „propařily“, spánku jsme moc nedaly a já vypila každý den několik, v té době tak oblíbených, drinků „Vodka Red Bull“. Infarktové stavy se vrátily a byly tak silné, že jsem chvílemi ani necítila tělo! Nejhorší noc na světě byla ta, kdy jsem holky poslala do baru samotné a snažila se odpočívat na pokoji, bylo mi tak zle, že jsem přemýšlela, jakou smrtelnou nemoc asi mám a jak bych se toho mohla jednoduše zbavit. Tenkrát jsem volala rodičům a svěřila se se svými pocity, rychle jsme objednali letenku a jela jsem do Prahy hned na začátku léta. Týden jsem zůstala doma, nepila, nekouřila, hodně spala a bylo mi o poznání lépe. To léto jsem si velmi užila, začala pracovat na jiném baru s dalšími holkami, jednou se mi udělalo zase špatně a odvezla jsem se na pohotovost. Jelikož jsem měla tep, tlak i další faktory v pořádku, diagnostikovali mi Neurocirkulační astenii, což je forma neurózy (charakteru panické poruchy), projevující se obtížemi v oblasti srdce a krevního oběhu. Další den jsem se svěřila kolegyním na baru a ty mi přiznaly, že podobné stavy měly také, ať už to bylo spojené s partnerskými situacemi nebo jinými psychickými problémy. Od té doby se vše zklidnilo, jakmile jsem znala původ a uvědomila si, že fyzicky jsem v pořádku, uklidnila jsem se i duševně. I když to bylo šílené „psycho“, zbavila jsem se závislosti a navíc mohu poradit lidem, kteří trpí podobnými stavy. Co se stalo mému kolegovi kuchaři, je mi velmi líto, člověk by měl vice dbát na své zdraví, dělal pro rodinu maximum, ale stálo ho to všechny nervy a život.

Ze závislosti na nikotinu už jsem tedy byla díky této zkušenosti po letech vyléčená a další dva roky na to jsem se rozhodla skončit s kouřením úplně. To mi vydrželo půl roku. Teď je to 3 a půl roku, co jsem si nezapálila bez toho, aniž bych pila alkohol. Musím přiznat, že k alkoholu mi to chutná a jsem s tím v pohodě a zatím to měnit nehodlám, až mě to bude obtěžovat a budu s tím nespokojená, přestanu. Nebo se ze mě stane abstinent, haha :D. Zvláštní je, jak to mám nastavené v hlavě. Přes den by mi museli snad zaplatit, abych si jenom potáhla, vadí mi kouř, když vidím, jak si někdo dává třetí po sobě, klepu si na čelo (přitom jsem dřív deficit doháněla podobným způsobem). Každopádně jsem vždycky pila jen na večírcích, nikdy si nenaliju sama doma, přes týden sportuju a alkohol piju jen o víkendech a tak to bylo vždycky.

Sáhněte si do svědomí a řekněte, že nemáte zlozvyk, kterého byste se uměli jednoduše zbavit. Jakmile se vám ho podaří odstranit, pokud možno snazší cestou, bude se vám snáze usínat. Pozor, návykové mohou být ale i zdravější činnosti jako je sport, sex nebo společnost. A co budeme dělat, když se toho budeme muset vzdát? Na to radši nemyslím :).

Share this...
Share on Facebook
Facebook

2 thoughts on “Jak jsem se zbavila závislosti na nikotinu – neurocirkulační astenie – když si myslíte, že máte vážnou nemoc

  1. I’ve been browsing online more than 4 hours today, yet I
    never found any interesting article like yours. It’s pretty worth enough for me.
    In my opinion, if all website owners and bloggers made good
    content as you did, the web will be much more useful than ever
    before. It’s perfect time to make some plans for the
    long run and it’s time to be happy. I have read this post and
    if I may I want to counsel you few attention-grabbing issues or advice.
    Maybe you could write subsequent articles referring to this article.
    I wish to learn even more things about it! Hi, I log on to your blog
    daily. Your story-telling style is awesome, keep it
    up! http://foxnews.org

    1. Hi, thanks a lot for such a nice comment! I appreciate it and actually, I am suprised someone not speaking Czech found and read my article! To be honest I wrote these articles because I just had the feeling to put everything down but I did not have any bigger expectations to become a famous blogger. On the other hand if I have some readers who will be interested in more articles like this my motivation to write will be definitely bigger :).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *