Blblo nás hodně. Znám jen snad jednu holku, která v životě nepřemýšlela nad tím, že by ráda trochu shodila. Řekla bych, že v současnosti už budou lidi moudřejší vzhledem ke všem těm teoriím, které jsou hojně na internetu a ve směs jsou si podobné. Stále se ale řada teenagerek trápí hlady, propadá anorexii a odmítají teorie o zdravé výživě jako jsem to dělala já, když mi bylo 15-18 let.
Ještě více mě ale udivují lidé v mém okolí, kterým je okolo 30 ba i 40 a teorii razí podobnou jako ty středoškolačky. „Za celý den jsem měla jen zeleninový salát a tak si večer dám lososa ve smetanové omáčce s opékaným bramborem, protože si to zasloužím.“ Nebo pro jistotu sacharidy doplňují ve formě zbytečných cukrů ze sušenek a čokoládových tyčinek. Já si teda na večírku nebo návštěvě občas dám nachos nebo tyčinky, ale zbodnout pytel „Českých brambůrků“ v 10 dopoledne v práci, to mi připadá jako obří úlet :). „Po tom se ale potrestám a nebudu celý den už vůbec nic jíst“, to připadá lidem jako ideální řešení. Špatně!!! Když jsem chlap jak hora, nebude mi stačit k obědu salát se šunkou nebo „knekič“. Pak to totiž dopadne tak, že buď zkolabuje, nebo poběží do cukrárny pro krémovou špičku nebo jak se ten hnus jmenuje :).
Moje diety?
Začínalo to – snídaně bílý jogurt, oběd rajče, k večeří cigáro..to ale nešlo dlouho vydržet
Dlouhou dobu jsem měla oblíbený oběd čtyři kolečka šunky, čtyři plátky sýru, rajče a horda kečupu a nebo krabí tyčinky, svačiny jsem měla vždycky v pořádku a večeře saláty ze zeleniny, takže celkem ok
Maso mi připadalo že musí být strašně kontraproduktivní a tak jsem pořád jedla těstoviny s olivovým olejem (ne smetana a kečup)
Celkem dlouhou dobu jsem taky zařazovala produkty Herbalife místo snídaní a večeří, obědy byly libovolně veliké a na obsahu také nezáleželo – tady jsem prvně hodně hubla, ale teď mi to připadá taky postavené na hlavu
Zachránil mě sport – rozhodla jsem se, že začnu běhat a že chci uběhnout 10 km závod, před tím jsem nikdy neběhala a bylo mi jasné, že když budu trénovat, bez energie to nepůjde. Navštívila jsem výživovou poradkyni a ta mi sestavila jídelníček tak, abych hubla, ale zároveň měla dost síly na trénink. Začala jsem hodně jíst, pořád něco vařila, ale každý měsíc ubírala 2 kg tuku na váze. TO JE ONO!!! Dost se to zas pokazilo, když jsem odjela na půl roku do Berlína, ale tohle je řešení, jíst pravidelně a nehladovět.
Poslední dobou jsem si zkusila i pár detoxů, které popíšu taky zvlášť a mám to štěstí že se setkávám se zajímavými lidmi, kteří mě svými zkušenostmi hodně obohacují a v kombinaci všech těchto informací a poslouchání svého těla jsem dospěla k tomu, že přesně vím, co chci jíst.
Nevím, jestli to bude vyhovovat všem, ale já jsem spokojená a o pár rad bych se chtěla podělit v dalších článcích o životosprávě.
