Loading

Přípravy a zařizování projektů před cestou do Ekvádoru

Sedím na střešní terase hostelu „el Cafecito“ v ekvádorském městě Cuenca s výhledem na andské velekopce, sluneční paprsky oteplují vlažný horský vzduch a poprvé tu nemám konkrétní plán a nikam nemusím. Je to osvobuzující pocit! Jeho majitel mě před pár měsíci vzhledem k mému profilu na workaway oslovil s nabídkou spolupráce na pozici dobrovolníka, ale já už měla jasný program.  Proběhlo mi tu teď hlavou, co by se stalo, kdyby byl rychlejší. Kdybych přijela rovnou do tohoto čistého a bezpečného místa, kde mohu běhat po kopcích a za tmy vyjít sama na procházku a když pominu, že jsem skoro ve 3000 m, mám spíš pocit, že jsem v Evropě. Neuměla bych španělsky, protože Tony má perfektní angličtinu, nepoznala bych lidi, kteří mi doposud zkřížili mou cestu a nejspíš bych neprožívala takovou euforii, bylo by to totiž moc snadné.

Když jsem se rozhodla dát výpověď a současně prožít tohle jihoamerické dobrodružství  s dobrovolnickým podtextem, měla jsem za sebou už ledaccos, takže strach z neznáma, samoty a nové řeči nebyl takový. Vzpomínám ale moc dobře na to, jaké to je přijet do cizí země a lovit základní slova, stydět se, bát se, mít často na krajíčku s chutí se teleportovat domů do pohodlného křesla v kruhu nejbližších. Ale ono tě to nezabije, nýbrž posílí.

Kamarádka mi řekla o portálu workaway.info, úžasná stánka . Propojuje cestovatele, kteří  chtějí poznat nové kultury, zkusit si nová řemesla, nebo pomáhat s možností naučit se novou řeč a zároveň cestovat s téměř nulovými náklady. Naopak „hostitelé“ mohou sehnat levnou pracovní sílu, pečovat o zajímavé lidi z celého světa a přijímat a využívat nové a čerstvé nápady . To je super ne!! Hned mě zaujala dvě místa a to Island a Peru. Peru ale po chvíli přemýšlení vyhrálo na plné čáře. Určitě potřebují více pomoci a Island asi budu moci procestovat vždycky.

S kamarádem, který žije už pár let v Limě, jsem si volala a odradil mě s faktem, že jim na jižní polokouli zrovna začíná zima, s nulovou španělštinou že si moc neškrtnu a navrhl mi vyykoušet Ekvádor, který je na rovníku,  a tak tu mají tepleji  a země je také bezpečnější. Obrázky na googlu mě hned nadchly, protrože jsem trochu magor do sopek a tady je jich hned několik. V hlavě jsem měla představu , že bych si chtěla vyzkoušet vyučovat základy angličtiny ve skupině dětí, které tuto možnost  vzdělání postrádají. Na začátek jsem ale chtěla strávit nějaký čas v horách a trochu  se otrkat v prostředí, které mi je trochu bližší, a proto jsem hledala projekty v hostelech.

Na workaway jsem si vytvořila účet a za $30 zaplatila roční členství. Dala jsem dohromady úvodní medailonek popisující mou situaci a co je mým cílem, ale pomocí filtrů hledala aktivně i sama. Oslovila jsem jen tři hostely, protože z předešlé náborové praxe vím, jak je nepříjemné potom zamítat ostatní zájemce. Moje srdce nejvíce oslovilo kráterové jezero Quilotoa, které můžete vidět i na profilových obrázcích mých stránek, takže jsem hledala v této oblasti . Co se týče učení, našla jsem Amazonii, ale nechat se někam odvézt kanoí a nemít možnost utéct a spát ve stanu s tarantulí, bylo trochu velké sousto :D. Našla jsem moc zajímavý projekt v obasti Manabi u Tichého oceánu, kterou zasáhlo v roce 2016 zemětřesení a poškodilo většinu domů včetné dětské knihovny, která byla nyní znovu postavena  a zakladatelé místní neziskovky sháněli učitele angličtiny (což já mimochodem nejsem :)). Napsala jsem tedy tam a zároveň oslovila známého toho kamaráda z Peru, který žije nyní v Ekvádoru a čekala jsem. Z místa u kráteru, které mě zaujalo nejvíce, mě úplně vyignorovali, ale z druhého se ozvala majitelka hostelu ve městě Latacunga, že má zájem. Komunikace byla hlavně ve španělstině, tak jsem to všecho hnala přes  google translate, úžasná záležitost! Díky tomu už jsem začala pomalu chytat nějaká slova z oboru  a více gramatiky. Do toho se mi ozvali i z knihovny a s několikadenním odstupem  jsme se dostali ke společnému termínu Whatsapp telefonátu.  S Veronicou z hostelu Tiana jsme se dohodly, že u nich budu tři týdny. Za 5 hodin denně nabízejí postel ve sdíleném pokoji, snídani a $6 na jídlo. Sice to nebylo přímo v přírodě, ale Latacunga je strategické místo pro turistické treky na kráter a zárověň na sopku Cotopaxi, a tak jsem se těšila. Po telefonátu s knihovonou jsem už tak dobrý pocit neměla , protože se mi zdálo, že úplně nesplňuji jejich požadavky. A taky ne :D. Ozval se mi ale ředitel neziskovky  od toho kluka s tím, že budou určitě moc vděční za jakoukoliv pomoc. Tak vznikla druhá konverzace za pomoci překladače a najednou jsem měla plán. Jeho organizace pomáhá zlepšit kvalitu života lidí v přímořském městě Manta. Zemětřesení zasáhlo i je, takte se z toho snaží vyhrabat  a hlavně podpořit i vzdělání, zdraví, bezpečí a produktivitu místních lidí.  Stejně jako v hostelu i zde je zaujala moje lepší než jejich nulová gramotnost v oblasti sociálních sítí a marketingu a hlavně angličtina, takže bylo jasné, že počítače se prostě nezbavím, zároveň  jsme se ale domluvili na možnosti rozvíjení projektu ve vzdělávání. A tak jsem to měla najednou nalajnované, mohla koupit letenku a po dokončení výpovědní lhůty vyrazit do světa. Do toho se ještě ozval Tony, v jehož hostelu jsme se včera začekovala, ale já sliby plním, a tak jsem zústala u původního scénáře a s díky odmítla.

Na kiwi jsem koupila nejvhodnějsí letenku se zastávkou čtyři dny v Madridu, aby ten kulturní šok nebyl tak veliký. Zároveň jsme to pojali s bráchou, který žije ve Švýcarsku, jako možnost se rozloučit a užít si trochu legrace. Současně jsem se učila několik minut denně španělsky za pomoci aplikace duolingo, objednala si termíny očkování  na žloutenky A, B, žlutou zimnici  a břišní tifus. Našla jsem za sebe náhradu do bytu, abych nemusela platit nájem , ale měla se kam vrátit. Pak už zbývalo jen pojištění  a úklid, při kterém jsem vyházela půlku svého oblečení. Super pocit, vřele doporučuji a i to, že to možná užijou ti, co to opravdu potřebují, je fajn. Pak už jen termíny rozluček, bez závěrečných večírků by se to neobešlo. A můžu vyrazit. To bylo 14.5. 2018 a od té doby jsem toho zažila spoustu. Pokud vás zajímá další story, pokračování již v příštím vydání ;).

Share this...
Share on Facebook
Facebook

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *