Loading

Poledance Baby!

Vždycky mě bavilo tančit, od přírody mám velké rozsahy, sílu jsem nikdy moc neměla, to se ale mění. Když jsem zaslechla o novém sportu „Pole dance“, hned mě to zaujalo a přihlásila jsem se na workshop.

Na hodině jsme se učily ladně chodit kolem tyče a zkoušely pár základních otoček. Na konci nám trenérka ukázala, co umí a mně spadla čelist. Měla jsem pocit, že některé triky popírají fyzikální zákony. Celé to vystoupení bylo neskutečně ladné, sexy a vypadalo to neuvěřitelně a strašně složitě. Vzpomínám si, jak mě celý následující týden bolel každý sval, o některých jsem do té doby ani nevěděla, že je v těle mám :). Dělalo mi problém si vyčistit zuby, oblékat se i vstávat z postele. Pole dance mě ale neskutečně nadchl. Odjížděla jsem v té době na půl roku do Berlína a když jsem sledovala ceny místních kurzů, zaplatila bych za ně dvojnásobně víc než v ČR a to se mi nechtělo. Počkala jsem si tedy na návrat a zapsala se do kurzu až v Praze.

První hodina byla úžasná, s trenérkou a všemi kurzistkami jsme si neskutečně sedly a dost se na tréninku i zasmály. Do toho pro nás každá hodina představovala neskutečnou výzvu, překonávaly jsme a překvapovaly samy sebe. Ta radost z toho, že uděláte trik, který vám ještě před dvěma týdny připadal úplně nereálný, je nepopsatelná. Co je horší, z vašeho těla se stane jedna velká modřina, já mám navíc strašně tenkou kůži, takže od té doby, co jsme začaly šplhat, ze mě navíc i permanentně cáká krev :D.

Poledance mě tolik nadchl, že jsem si pořídila tyč i domů. Na každý trénink se neskutečně těšíme a odcházíme sice dobité, ale nabité energií, že bychom ji mohly rozdávat. Navíc je poledance nejlepší posilovna. Po třech měsících jsem zjistila náhodou, že udělám 10 pánských kliků jako nic, dřív jsem neudělala ani jeden. S holkama si děláme víkendové soustředění, nebo se prostě jen tak mimo trénink sejdeme třeba v sobotu na dvě hodiny a pilujeme. Líbí se mi na nich, že jsou stejní „blázni“ :). Pohyb a výzvy je baví a nemůžou bez toho být. Nesportujeme proto, abychom dobře vypadaly, ale protože jsme na tom závislé a hrozně nás to naplňuje. Přihlašujeme se na amatérské soutěže a občas někde vystupujeme. Trénování na takovou akci člověka vždycky neskutečně posune. A stojí nás to teda taky pěkné nervy :). Podívejte se na videa v mých odkazech, takhle to vypadá, když je někdo opravdu expert :). Dělat to mohou ale opravdu všichni. I pokud nemá člověk žádnou sílu, má nadváhu, nulový rozsah, všechno se to dá natrénovat. Není to zadarmo a je to dřina, ale stojí to za to :).

Share this...
Share on Facebook
Facebook

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *